Kralický Sněžník
16.4.2020
Zpět na rok 2020.
Zpět na hlavní stránku.
Čtvrtek
Kuba se mě ptal, zda nedáme výšlap na Kraličák, tak jsme se pak domluvili na termínu a vyrazili. Ptal jsem se Monči, protože s námi tam už pár let nebyla, ale chtěla. Tak nakonec si udělala čas a vyrazila.
Vyrazil jsem z domu cca ve 4 ráno a cestou jsem nabral Monču a Kubu. Na parkoviště do Dolní Moravy jsme dorazili cca 6 ráno. Nikde nikdo a prázdné parkoviště. Domluvili jsme se, že vyrazíme přes sjezdovku,
protože hranice kvůli koronaviru byli uzavřeny a nechtěli jsme pohraničníky provokovat cestou přes Klepáč. Monča si chtěla vzít pod kalhoty podvlíkačky, tak jsem ji to rozmluvil a pak byla ráda.
Pár minut na sjezdovce a bylo teplo, jinak kolem nuly.
Pěkný výhled na Klepáč - my šlapali ve stínu.
Mluvíme o tom, že se to jen zdá tak prudké.
Vždyť je to jedna z neprudších sjezdovka v ČR.
. . .
Sjezdovka a na proti Klepáč, rozhledna stezka v oblacích - zavřená.
. . .
Po vyšlápnutí sjezdovky je nám na sluníčku vedro.
U rozhledny jsme řešili kudy budeme pokračovat. Jedna varianta po hřebenu, ale mě lákala traverzová cesta, po které jsem ještě nešel. Taky tam je schovaná chata Šindelka a nějaké studánky. Problém byl v tom,
že ta cesta vedla pak dolů pod Vilemínku a to by jsme na Kraličách museli zase pěkně stoupat. Leda, že by jsme to za Šindelkou švihli zpět na hřeben, ale pokud tam bude průchozí terén.
Tak jsme to riskli a vyrazili po traverzové cestě.
. . .
Monča si fotí , koukáme na jedno ze tří roklí, které obcházíme.
. . .
Cestou krásné ledové krápníky a potůčky.
Pohled do údolí na Dolní Moravu a v dálce hřeben se Suchým vrchem.
Vrchol Kralického Sněžníku, ale ještě to kousek na něj máme.
Krásná příroda.
Monča na mostu, kde je přes metr závěje sněhu - to prkno za ní je zábradlí.
Cestička, kterou jsme šli, obcházíme Pětipotočí.
Šindelová chata.
Nad chatou se pokoušíme vyšlápnout na hřeben. Jde to a sníh nám pomáhá.
Monča to dává v pohodě.
Už je skoro na hřebenu a Monče už je teplíčko.
Už zase vidíme druhý hřeben, který je přes údolí.
Jsme na hřebenu na vrcholu Sušina.
Společná fotka na vrcholu Sušina.
O kus dál víme proč se tak jmenuje ten vrchol.
Pokračujeme přes mokřiny.
Ve stínu je pořád zima.
Dáváme svačinovou přestávku na sluníčku.
Kraličák se blíží, ale pořád nemáme vyhráno.
Další mokřady.
Hurá jsme u slona.
Pramen Moravy.
Vrchol Kralický Sněžník.
Cestou na vrchol Kralického Sněžníku jsme nepotkali ani jednu osobu. Bylo slunečno a foukal jen mírný vítr. Dali jsme na vrcholu malou svačinku a frčeli dolů po červené turistické
cestě až ke Zbojnické chatě, kde jsme vráťovkou sešli až dolů do údolí a pak na parkoviště.
. . . 
Přecházíme potok Kopřivák u studánky Pod Malým Sněžníkem, také se chladíme studenou čistou vodou.
. . . 
Nějaký ten strom občas spadne na cestu.
Potůček někde cestou.
Sněžná cesta ke Zbojnické chatě.
Rozcestíčko.
Procházka byla super, počasí krásné. Ve stínu chladněji, ale jinak jasno. Aspoň jsme zase zkusili novou cestu. Celkem jsme ušli necelých 24,5km za 6:25.
Děkuji Monče a Kuboj.
Zpět na rok 2020.
Zpět na hlavní stránku.
